Nike
Nike, Inc. (NYSE: NKE)(oficiálně, US /ˈnaɪki/; také, non-US /ˈnaɪk/) je významná americká firmavyrábějící převážně sportovní oblečení a potřeby s celosvětovou působností. Sídlo firmy se nachází v americkém Oregonu. Ve fiskálním roce 2017 dosáhla firma obratu 34,35 miliard amerických dolarů.
Firma byla založena v lednu roku 1964 atletem Philipem Knightem a jeho trenérem Billem Bowermanem.
Logo firmy (swoosh) vzniklo v roce 1971 a bylo navrženo Carolyn Davidson,[2] studentkou grafiky na portlandské univerzitě. Studentka byla placena od pracovní hodiny částkou 2 dolary za hodinu práce. Koncová cena loga a výplata pro Carolyn za logo, které je dnes celosvětovým symbolem firmy, byla 35 amerických dolarů.[2] V současnosti (2009) je cena značky Nike 12 mld. dolarů.[3] Logo představuje křídlo řeckých bohů. Název značky je totiž odvozen od jména řecké okřídlené bohyně vítězství Níké. Poprvé se logo objevilo na scéně roku 1971.[2]
V roce 1998 politický aktivista Mark Kasky obvinil Nike, že lže svým zákazníkům, když v dopise v novinách San Francisco Examiner ujišťovala všechny, že dělníci této korporace po světě se mohou těšit ze základních pracovních práv (jako minimální mzda, zdravotní a bezpečnostní směrnice a rovné možnosti zaměstnání). Kasky věděl, že v tomto případě to nebyla pravda – audit v roce 1996 odhalil, že například dělníci ve Vietnamu byli rutinně vystaveni chemikáliím způsobujícím rakovinu, které ve Spojených státech byly nezákonné. Další studie, kterou sama Nike zaplatila, nalezla „důkazy fyzického a slovního zneužívání a sexuálního obtěžování v devíti jejích továrnách v Indonésii.“ Po zjištění, že on a další tisíce zákazníků Nike byli obelháni a kupovali od ní zboží na základě lživých předpokladů, dostal Kasky korporaci Nike k soudu. A v roce 2002 Kasky svůj případ vyhrál a vrchní kalifornský soud řekl, že Nike vskutku porušila zákony (jako je nekalá soutěž a lživá reklama). Nike se ale odvolala, vzala případ k Nejvyššímu soudu a ten v roce 2003 souhlasil se slyšením. Nike tvrdila, že coby korporátní osoba měla nárok na svobodu projevu, která (v tomto případě) znamenala i svobodu lhát. Opírala se o precedens Southern Pacific Railroad versus kraj Santa Clara z roku 1886, ve kterém jistý John Chandler Bancroft Davis přisoudil korporacím status osoby. Kaskyho právník ale vystoupil s detailním rozborem tohoto případu a argumentoval, že Nejvyšší soud tehdy nevyřkl, že by korporace byly osoby, a výše zmíněný precedens je mylně chápán. Předsedající soudce Nejvyššího soudu, William Ranquist vyslechl tuto argumentaci a soudní spor rozpustil, protože ke slyšení tohoto případu vůbec nemělo dojít. Rozhodnutí soudu nižší instance nabylo právní moci, Nike prohrála tento případ a vyrovnala se s Kaskym, souhlasíc, že daruje sedmimístné sumy na pomoc pracovníkům v textilu na celém světě.
